Tři telefonáty, které klidně přijdou v jednom týdnu. První volající se ptá, jestli máme volno na léčbu tmou. Druhá chce terapii tmou, nejlépe od soboty. Třetí se trochu nejistě zeptá, jestli u nás dělají „tu terapii ve tmě“. A všichni tři nakonec přijedou do stejné chatky, zhasnou stejný vypínač a budou spát pod stejnou peřinou. Jen tomu každý říká jinak. My tomu říkáme pobyt ve tmě, a protože za tím slovem stojí celý náš přístup, chci ti vysvětlit proč.
Pobyty ve tmě vedeme s Lenčou od roku 2013. Do chatek v Lomci od té doby dorazilo přes tři tisíce lidí a týden ve tmě mám za sebou i já sám. Kdybych se každého z nich zeptal, jak nás hledal, dostal bych hlavně ta tři slova. Čísla z vyhledávání to potvrzují: nejvíc lidí píše „pobyt ve tmě“, hned za ním „terapie tmou“ a po ní „léčba tmou“. To pořadí není marketing. Prostě tak lidé hledají.
Kudy se ta jména ke tmě dostala
Spojení léčba tmou se šíří od úst k ústům. Krátké, srozumitelné, trochu tajemné. Kdo ho vypustil do světa jako první, nevím a vymýšlet si to nebudu. Vím jen, že se drží pevně a lidé ho používají úplně běžně, i když za žádným lékařem nejedou.
Terapie tmou zní o kousek odborněji a má i odbornější rodokmen. Používá ji třeba Ostravská univerzita. Její Katedra psychologie Filozofické fakulty dlouhodobě zkoumá spolu s Lékařskou fakultou i pobyty u nás a zajímá se mimo jiné o melatonin, krevní tlak, variabilitu srdečního rytmu a kognitivní funkce. V čele výzkumu je Mgr. Marek Malůš, Ph.D. Výsledky tu předbíhat nebudu. To je práce vědců a já jim do ní nemluvím.
V německy mluvících zemích zase lidé znají knihu Holgera Kalweita Dunkeltherapie, česky doslova terapie tmou. A když půjdeš ještě dál v čase i na mapě, dojdeš do Tibetu, kde se do tmy chodí meditovat už po staletí. S tou tradicí máme společnou hlavně tmu. Nevyznáváme žádné náboženství a nejsme mistři z východu. Jsme dva lidé z Mostu, kteří nosí jídlo do předsíně 🙂
Proč my mluvíme hlavně o pobytu ve tmě
Kvůli jedné drobnosti v gramatice. Léčba je něco, co někdo dělá tobě. Lékař předepíše, sestra podá, ty poslechneš. Pobyt je něco, co děláš ty. Přijedeš, pobudeš a odjedeš, a kdy co z toho nastane, rozhoduješ sám.
A u nás opravdu všechno podstatné děláš sám. Světlo zhasínáš ty, ne my ani žádný časovač. Rozsvítit si ho můžeš, kdykoli se rozhodneš, a dveře nikdo nezamyká. Nikoho nevyšetřujeme, nic nepředepisujeme a nesedíme u tvé postele s bločkem. Máš chatku s naprostou tmou, postel, sprchu, jídlo v předsíni a nás v roubence kousek od tebe. Tma ti nic nenaordinuje. Nabídne ti čas a klid, a co s nimi uděláš, je na tobě.
Na tomhle webu pořád píšeme o přechodech: zhasnutí, tma, rozsvícení, návrat. Pobyt má začátek a konec, které držíš v ruce. Léčba má začátek a konec, které ti určí někdo jiný. Proto se nám slovo pobyt hodí víc.
Kde končí léčba tmou a začíná lékař
Tady chci být úplně jasný, i kdyby to znělo tvrdě. Ať pobytu ve tmě říkáš léčba tmou, nebo terapie tmou, o léčbu ve zdravotnickém smyslu nejde. Zdravotnické zařízení nejsme, lékaři taky ne, a lékaře ani psychoterapeuta nenahrazujeme. Pokud se s něčím léčíš, ta léčba patří k tvému lékaři a tma ji zastoupit nemůže. Léků ani terapie se kvůli pobytu nevzdávej. A jestli bereš psychiatrické léky, jejich změnu nikdy nedělej sám.
Pak jsou situace, kdy do tmy nejezdit vůbec. Třeba akutní psychické potíže, psychóza v minulosti, těžká deprese nebo epilepsie. Celý seznam i s tím, kdy stačí opatrnost a rozhovor předem, je sepsaný na stránce pro koho pobyt ve tmě není. Přečti si ji dřív než ceník. Myslím to vážně.
A teď lidsky
Když máme to „ne“ za sebou, můžu říct, proč lidé léčbu tmou nejčastěji hledají. Většinou ne kvůli diagnóze. Hledají ji, protože je něco dlouho tlačí. Jsou unavení, točí se v kruhu, nebo jen cítí, že by se potřebovali zastavit, a nevědí jak. Slovo léčba pak neznamená „vyléčte mě“, ale spíš „chci, aby mi bylo líp“. Tomu rozumím. Kdo je dlouho unavený, sahá po slově, které zní jako slib.
Volal nám jednou praktikující, říkejme mu Vojta. Hned na začátku nabídl, že nám pošle svoje lékařské zprávy, abychom posoudili, jestli mu léčba tmou pomůže. Řekl jsem mu, že je číst nebudeme. Nejsme ti, kdo jim rozumí, a hrát si na to nechceme. Ať je ukáže svému lékaři a zeptá se ho na pobyt ve tmě. Vojta se trochu urazil: „To mě odmítáte?“ Neodmítal jsem ho. Posílal jsem ho na správnou adresu.
Ozval se po pár měsících. S lékařem to probral a vybral si tři noci. Když pak po rozsvícení seděl v altánu v sadu a zvykal si na světlo, zasmál se: „Myslel jsem, že jedu na léčbu. A byla to první dovolená, na které jsem se nikomu nemusel omlouvat, že nic nedělám.“
Co z toho plyne, když hledáš léčbu tmou
Pár vět podle toho, s čím přicházíš:
- Léčíš se s něčím a hledáš, co tě vyléčí? Tady to nenajdeš a nebudu ti nic nalhávat. Zůstaň u svého lékaře, a jestli tě tma láká, proberte ji nejdřív spolu. Ušetříš si zklamání i zbytečné riziko.
- Hledáš klid, ráno bez budíku a čas sám se sebou? Pak jsi na dobré adrese, ať tomu v hlavě říkáš jakkoli. Na tom, co ve tmě zažiješ, jméno nic nezmění.
- Nevíš, jestli je to pro tebe? Zavolej na +420 608 08 33 33, rád to s tebou proberu. Někdy z toho vyjde týden, někdy jedna noc a někdy upřímné „počkej s tím“. Všechny tři odpovědi jsou dobré, když sedí na tebe.
- Chceš vědět, co se v chatce opravdu děje? Mrkni, jak probíhá pobyt ve tmě. Uvidíš, že tam není žádný program, kterému by se dalo říkat léčebný, a o to volněji se ti bude rozhodovat.
Krátkou odpověď na otázku „Je to terapie?“ najdeš i v častých otázkách. Zní stejně jako tady, jen má míň slov: není.
Jméno si vyber, jaké chceš. Do vyhledávače, do telefonu i do vyprávění u stolu. Mně záleží jen na tom, abys věděl, do čeho jdeš, a nečekal od tmy něco, co ti slíbit nemůže. Zbytek už je tvůj.
Ať ti tma dá to, co dát umí. Tomáš, za oba s Lenčou
P.S. Upřímně, nejpřesnější jméno by bylo „ležení ve tmě“. Jenže to zatím do vyhledávače nikdo nenapsal 😉